Malíř J.Venuta

V letech 1815-1822 byl 9. litoměřický biskup Josef František Hurdálek. Hurdálkovo jmenování biskupem bylo velmi uvítáno českými vlastenci. Jungmann dokonce napsal, že Hurdálek je „mudrc to pravý, všecek výborný“. Hurdálek byl znám jako přesvědčený humanista hlasatel mravnosti a v neposlední řadě jako nábožensky tolerantní osobnost.

Jeho osvícené vystupování bylo ve Vídní špatně vnímáno a bylo proti němu vedeno vyšetřování. Proto roku 1821 napsal Hurdálek pastýřský list, v němž dokazuje svou víru a čistotu.

Hurdálek byl tak vystaven poměrně velkému tlaku. V roce 1821 slavil 50 let svého svěcení. Tuto významnou událost si připomněl právě ve Stvolínkách. V kostele ve Stvolínkách uspořádal jubilejní mší svatou. O rok později rezignoval na svou funkci biskupa.

Právě za něj vznikla veduta Stvolínek a to v roce 1818-1819 od malíře Jana Antonína Venuto.

Veduta byl typ malby oblíbený v 17 až 19 století. Jedná se o věcný, topograficky přesný malířský záznam výseku krajiny s bočním pohledem na město, obvykle v širším zorném úhlu. Později byla vytlačena fotografií. Právě J.A. Venuto byl jedním z předních malířů té doby.

Malíř Jan Antonín Venuto se narodil v Jevišovicích u Znojma, byl královéhradecký kanovník a autor mnoha akvarelových vedut českých a moravských měst. V Národní galerii v Praze jsou uchovány čtyři Venutovy akvarelové kresby a rytiny: Častolovice, Helfštejn, Hrubá Skála a Křinec.
V National Bibliothek ve Vídni, v oddělení Kartensammlung, je uložena sbírka 399 akvarelových vedut a v Krajském muzeu v Českých Budějovicích je uchován jeden z jeho skicářů.

Po dvoustech letech si tak můžeme porovnat jak vypadaly Stvolínky v roce 1818 a jak vypadají v roce 2020. Na vedutě je tak možné vidět jak vypadal zámek a kostel tehdy a nyní. Na vedutě jsou vidět hrázděné stáje a stodoly na jihozápad od zámku, které dnes již neexistují. Na vedutě jsou zobrazeny chmelnice.

Na vedutě je vpravo zobrazena i kaple sv. Justa (která je poprvé zmiňována již v roce 1607). V té době měla kaple ještě věžičku.

Zdroj