Počátkem sedmdesátých let vznikly plány na vybudování prostor, které by poskytovaly zázemí pro muzeum, archív a pro tehdejší národní výbor. Postupně byl zpracován umělecko-historický průzkum, statické posudky, restaurátorské průzkumy maleb a další projektová dokumentace. Projekt zajišťoval Státní ústav pro rekonstrukce památkových míst a objektů v Praze, pod vedením vedoucího střediska Ing. Reicherta.
Archív zde měl mít kanceláře, technické zázemí, fotolaboratoř, depozitář. Několik místností mělo sloužit jako výstavní místnosti. Další prostory měly sloužit jako skladovací prostory pro muzejní sbírky Českolipského muzea.
Kromě toho měly vzniknout na zámku kanceláře, zasedací místností, klubovna, které by využíval národní výbor.
Dále měly na zámku vzniknout byty pro zaměstnance a návštěvy archívu.
Postupně se začaly tyto plány realizovat. Došlo k výměně oken. V podkroví došlo k zesílení podlahy, aby unesla muzejní sbírky. Došlo k výměně střešní krytiny za šindelovou. Provedla se stabilizace a odvodnění základů stavby.
Bohužel opravy nešly hladce a některé opravy a úpravy se ukázaly jako nešťastné.
V roce 1976 poškodila vychřice střechu. Původní pálená krytina byla nahrazena šindelovou. Po čtyřiceti letech byla šindelová střecha už v havarijním stavu a muselo dojít k její výměně. Tentokrát opět za pálenou střešní krytinu.
Špaletová okna byla vyměněna za šroubováná dvojitá okna. V roce 2020 bylo v prvním patře vyměněno prvních 31 oken. Okna jsou špaletová, aby byl maximálně zachován historický ráz.
Vstup do zámku na západní straně (velká brána) byl veden po mostě přes příkop. Zámek tak byl obehnán příkopem. Tento příkop je dnes zasypán a vstup je na úrovni země.
V devadesátých letech potom z tohoto projektu úplně sešlo a archív zámek opustil.