Zámecká zahrada byla založena poměrně velkoryse ve francouském stylu. Počátek francouzských parků se datuje do 16. století v Itálii a tento styl se přenesl do Francie. Vrcholem tvorby francouzských parků byl park u zámku Versailles, který pro Ludvíka XIV. vytvořil krajinný architekt André Le Nôtre.
V Česku se s francouzskými parky setkáme převážně u zámků, například Dobříš, Kuks, Lednice a další.
To, že součástí zámku bývala i zahrada založená ve francouzském stylu, je jasně patrné na tzv. Císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1843, kde je vidět rozložení zámecké zahrady.
Středem zahrady vedla hlavní cesta, která byla přerušena kašnou. Do do dnešních dob se tato kašna zachovala a to včetně sochy. Jedná se o chlapce s delfinem. Socha je nyní uložena na dvoře bývalého kláštera v České Lípě. Hlavní cesta je přerušována vedlejšími cestami, které se napojují v pravých úhlech.
Vzadu na konci cesty stál "sluneční pavilon" s freskami andělů a svatých, který byl ještě za biskupa Frinta renovovaný. V zahradě byla i voliéra s 39 druhy ptáků a obora s daňky. Na jižní straně zámku, mezi zámkem a Bobřím potokem byly rybí sádky.
V tzv. Ottových Čechách z roku 1892 se píše o Stvolíneckém zámku (zde veden pod jménem Drmy). Autor se zde zmiňuje i o zámecké zahradě a její velkolepé lipové aleji: "Skvostná také bývala zahrada zámecká, jejíž nejkrásnější ozdoba, velkolepá alej lipová, bohužel v letech sedmdesátých zničena. V letohrádku zahradním jsou zajímavé freskové malby, za biskupa Frinda obnovené."
V popisu z roku 1894 od A. Paudlera se zachoval také popis Stvolíneckého zámku a zmínka o zámecké zahradě: ".. a konečně pohled do stvolíneckého parku, jaký dříve býval, s vodotryskem a domkem pro ptáky.".
V obou případech se ale již jednalo spíše o dozvuky její původní krásy.
Zdroj: