Období kolem třicetileté války

Historie zámku v sedmnáctém století je neodmyslitelně spojená s rodem Hrzánů. Hrzánové byli Český vladycký rod, který byl v průběhu staletí povýšený do panského a hraběcího stavu. V šestnáctém a sedmnáctém století patřily Hrzánům takové statky jako například hrad Houska, Jenštejn, Potštejn, Kokořín.

Jedním z klíčových představitelů rodu byl Adam Hrzán z Harasova. Právě jeho přičiněním se rod stal jedním z nejbohatších rodů. Adam sňatkem s Annou Kaplířovou ze Sulevic získal statek Skalka, v roce 1588 koupil panství Lanšperk s městem Lanškrounem a 54 vesnicemi koupil Lanšperk, Ronov a Červený Hrádek, stal se purkrabím hradeckého kraje, v letech 1615-1618 zastával funkci purkrabího na Karlštejně.  Bohatství ale Adamovi přineslo půjčování peněz. Mezi jeho věřiteli byli nejvýznamnější šlechtici jako Rožmberkové nebo Pernštejnové a věřitelem byl i císař Maxmiliána II. 

V roce 1608 koupil Stvolínky Adam Hrzán z Harasova. Stvolínecká tvrz je popsána jako „tvrz Stolinky dobře v nově od kamena vystavěná, v níž jest nemálo světnic, komor i klenutých sklepův, též maštale, kovárna, v níž všecky kovářský potřeby jsou. Nad maštalí světnice, komora, mázhaus, jakž na to náleží, také od kamene vystavěná. Pavlače z tvrze až do kostela, spravený jsou, že se může po suše jíti.“. Majitel tvrze, tak mohl po zděném a zakrytém mostu projít z tvrze přímo do kostela Všech svatých.

Adam Hrzán z Harasova se v době stavovského povstání sice politicky neangažoval, ale novému zemskému zřízení půjčil 300 000 zlatých.  Po jeho smrti v roce 1619 si stavové na Červeném Hrádku vyzvedli ještě další hotovost. Stavové byli poraženi na Bílé hoře v roce 1620. Synové Adama Hrzána byli předvoláni před konfiskační komisi. Aby předešli konfiskaci svého majetku, prodali (značně nevýhodně) své statky v roce 1622 Karlovi z Lichtenštejna. 

Stvolínky byly  prodeje ušetřeny a po smrti Adama Hrzána z Harasova je převzal jeho syn Zdeslav Hrzán, který byl v roce 1623 povýšen do panského stavu a získal tak titul svobodných pánů. Zdeslav učinil ze Stvolínek své sídelní panství, kde bydlel v renesančním zámku.

V roce 1623 byla zakoupeny pivovarská práva do nově vystavěného pivovaru a ve Stvolínkách se začalo vařit pivo.

Zdeslav Hrzán Stvolínky převedl na svou manželku Alžbětu, z rodu Haugviců z Biskupic. Po její smrti je však opět převzal a držel až do své smrti v roce 1642. Jelikož se předtím velmi zadlužil, byl statek prodán, aby mohli být uspokojeni věřitelé.

O další rozkvět rodu se postarali potomci mladšího Zdeslavova bratra Jana Hrzána. Syn Jan Adam se přiženil do rodu Valdštejnů  a jako švagr nejvyššího dvorského maršálka Františka Augustina z Valdštejna a pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna udělal rychlou kariéru. Byl hejtmanem žateckého kraje, později královským místodržícím a císařským komorníkem, nakonec se stal nejvyšším lovčím Českého království. Rod nakonec vymřel v roce 1842. Rodové jméno připomíná Hrzánský palác v Praze, který je majetkem vlády České republiky a slouží k reprezentačním účelům. Druhý Hrzánský palác se nachází v Celetné ulici v Praze.

23.2.1647 koupil statek Stvolínky arcibiskup Arnošt hrabě Harach pro nově zakládané litoměřické biskupství. A tím začalo období, kdy byly Stvolínky úzce spojené s litoměřickým biskupstvím.

Zdroje:

• Standardní stavebněhistorický průzkum Stvolínky Česká Lípa Zámek čp.1, Průzkumy a dokumentace historických staveb Mgr. Eliška Nová a Mgr. Michal Panáček
• Stvolínky - Kapitoly z minulosti obce Bohumil Daniel
• Wikipedie - Hrzánové z Harasova
• Wikipedie - Pobělohorská konfiskace
• Přehled šlechtických erbů